Jak probíhá první měsíc spolupráce s klientem

První měsíc spolupráce je vždy ten nejdůležitější. Klient a dodavatel se v něm buď sladí, nastaví si jasná pravidla a společnou vizi – nebo se začnou objevovat nedorozumění, která dokážou celý projekt zpomalit či úplně zastavit. V MH Webdesign jsem si během let vypracoval systém, který tento kritický měsíc proměňuje z chaosu v jasně vedený proces.

V tomhle článku vám ukážu, jak přesně probíhá první měsíc spolupráce se mnou. Nebude to suchý seznam úkolů, ale pohled do zákulisí, kde se dozvíte, jak si nastavuji komunikaci, jak pracuji s očekáváními klienta a proč považuji úvodní fázi projektu za klíčovou. Pokud uvažujete o nové spolupráci s webdesignérem nebo agenturou, možná vám to pomůže zorientovat se a vyhnout se zbytečným zklamáním.

Proč je první měsíc tak důležitý

První měsíc je jako základ stavby. Neprobíhá-li chytře, stavba bude problémová. Naopak pokud se provede dobře, všechno na něm stojí pevně. V praxi to znamená:

• Klient ví, co od nás může očekávat – časově, finančně, výsledkově.
• My víme, jaké jsou reálné cíle klienta a co je pro něj priorita.
• Všichni mají jasný plán, podle kterého se jede.

Už v téhle fázi dokážu poznat, jestli spolupráce bude fungovat. Pokud klient nechápe, že web je investice a ne jen „povinná vizitka“, nebo pokud nemá kapacitu na základní součinnost, je lepší se rozejít hned. Naopak když od začátku nastavíme otevřenou komunikaci a důvěru, projekt má mnohem větší šanci uspět.

Co se dozvíte v tomto článku

V dalších částech vám ukážu, jak probíhá první měsíc krok za krokem:

1. První schůzka a zmapování potřeb.
2. Analýza stávající situace a cílových zákazníků.
3. Nastavení cílů, rozpočtu a očekávání.
4. První konkrétní výstupy – od wireframů po audit.
5. Pravidla komunikace a spolupráce do budoucna.

To všechno vám přiblížím z mé osobní zkušenosti – tedy ne teorie, ale to, co opravdu v praxi dělám a co se mi opakovaně osvědčilo.

První schůzka: kde to všechno začíná

Každý nový projekt začíná prvním kontaktem. Někdy je to e-mail s dotazem, jindy telefonát nebo zpráva na LinkedIn. První měsíc spolupráce ale vždy otevírá úvodní schůzka. Tu beru velmi vážně, protože často rozhodne o tom, jestli si s klientem „sedneme“ a dokážeme spolupracovat dlouhodobě.

Úvodní schůzka má pro mě tři hlavní cíle:

• Zmapovat potřeby klienta – co přesně chce webem dosáhnout.
• Pochopit jeho situaci – kdo jsou zákazníci, jak funguje business, co zatím nefungovalo.
• Nastavit realistická očekávání – aby klient věděl, co může dostat za svůj rozpočet a čas.

Jak úvodní schůzka probíhá

Obvykle si na ni vyhradím 30–60 minut. Ideální je osobně nebo přes videohovor, aby se dalo reagovat pružně. Mám připravený soubor otázek, které mi pomohou pochopit klientův business:

• Kdo je váš typický zákazník? Jak se o vás dnes dozvídá?
• Jaké jsou vaše hlavní produkty/služby a jaké marže vám reálně vydělávají peníze?
• Co vám na stávajícím webu nevyhovuje? Jaké problémy řešíte nejčastěji?
• Kdo je vaše konkurence a čím se od nich odlišujete?
• Jaké máte kapacity na správu webu po jeho spuštění?

Možná to zní až moc detailně, ale věřím, že bez pochopení businessu klienta bych jen „dodal web“. Já ale nechci dělat weby, chci pomáhat firmám růst. A to jde jen tehdy, když rozumím, jak fungují.

Co si z první schůzky odnáší klient

Pro klienta má úvodní schůzka dvě roviny. Jednak si odnese pocit, jestli jsme pro něj vhodný partner. Většina lidí mi po schůzce řekne něco jako: „Konečně někdo, kdo se ptá na náš byznys a ne jen na to, jaké barvy chceme na webu.“ A to je přesně ta hodnota, kterou přináším.

Druhá rovina je praktická – klient dostane shrnutí schůzky. To posílám vždy e-mailem. Obsahuje:

• Seznam hlavních cílů projektu.
• Seznam problémů, které klient zmínil.
• Moje první doporučení a návrh dalšího postupu.

Tím pádem má klient jasný pocit, že se věci hýbou. Už v první fázi vidí, že projekt nebude o nekonečných schůzkách, ale že se pracuje cíleně.

Proč první schůzku nikdy neodbývat

Setkal jsem se s tím, že některé agentury berou první schůzku jen jako formální záležitost. Rychle se domluví cena, podepíše se smlouva a jde se pracovat. To je podle mě velká chyba. Pokud klientovi nevěnujete pozornost na začátku, těžko se to dohání později. První měsíc je o budování důvěry, a tu si získáte osobním přístupem.

Z mé praxe

Jedna malá rodinná firma mě oslovila s tím, že chtějí „nový web“. Po první schůzce jsem ale zjistil, že jejich hlavní problém není web, ale úplně špatně nastavený způsob, jakým prezentují své služby online. Domluvili jsme se, že místo redesignu začneme strategií obsahu. Výsledkem bylo, že za tři měsíce po spuštění nového webu měli o 40 % víc poptávek. To by se nestalo, kdybych první schůzku odbyl a rovnou začal kódovat.

Analýza stávající situace a cílových zákazníků

Po úvodní schůzce přichází na řadu nejdůležitější krok: analýza. Bez ní bychom pracovali naslepo. Analýza se zaměřuje na dvě hlavní oblasti – na samotný web (pokud už nějaký existuje) a na cílovou skupinu, tedy zákazníky, pro které se web staví. V prvním měsíci spolupráce je to klíčová fáze, protože ukáže, kde firma stojí dnes a kam se chce dostat.

1. Analýza stávajícího webu

Pokud už klient web má, začínáme jeho důkladným průzkumem. Nejde jen o design, ale o celý ekosystém:

• Technický stav – rychlost, bezpečnost, responzivita, funkčnost formulářů.
• SEO stav – indexace, viditelnost, správné využití klíčových slov.
• Obsahová úroveň – jestli texty odpovídají tomu, co zákazníci hledají.
• Konverzní schopnost – zda web vede návštěvníka k akci (poptávce, objednávce).

Velmi často se stane, že klient přichází s myšlenkou: „Potřebujeme jen nový kabát.“ Ale analýza ukáže, že problém není v barvách nebo fontu, ale v tom, že web vůbec neodpovídá na potřeby zákazníků. To pak mění celý přístup – nejde o facelift, ale o hlubší redesign a novou strategii.

2. Analýza cílových zákazníků

Web bez znalosti cílové skupiny je jako střílení naslepo. Proto si hned v prvním měsíci dáváme čas na to, abychom společně s klientem definovali, kdo je jeho zákazník a co řeší. To znamená:

• Kdo jsou primární zákazníci? (např. B2B vs. B2C, věková skupina, profese)
• Jak se chovají online? (používají spíš mobil, desktop, sociální sítě?)
• Jaké mají problémy, které jim naše služba řeší?
• Jak vypadá jejich rozhodovací proces?

Například pro právní kancelář se ukázalo, že typický zákazník nehledá „komplexní právní servis“, ale řeší konkrétní problém: výpověď, rozvod, koupi nemovitosti. To pak zásadně ovlivní obsah webu – místo generických textů o „kvalitních právních službách“ tvoříme stránky, které reagují na konkrétní životní situace.

3. Analýza konkurence

Když víme, jak vypadá stávající web a kdo jsou zákazníci, podíváme se na to, proti komu stojíme. V praxi to znamená analýzu konkurence:

• Kdo dominuje ve vyhledávačích na klíčová slova v oboru?
• Jak prezentují své služby?
• Jak mají strukturovaný obsah a jaký je jejich tón komunikace?
• V čem mají slabiny, které můžeme využít?

Z praxe: audituji web menší stavební firmy. Klient si myslel, že jeho konkurencí jsou dvě lokální firmy. Analýza ale ukázala, že v online prostoru soupeří s velkými katalogy stavebních prací a portály typu NejŘemeslníci. Díky tomu jsme web nastavili jinak – místo boje o obecná klíčová slova jsme cílili na specializované fráze a využili lokální SEO.

4. Výstupy z analýzy

Na konci analýzy klient dostává konkrétní dokument, kde má:

• Souhrn stavu současného webu (silné a slabé stránky).
• Definici cílových skupin a jejich potřeb.
• Seznam konkurentů s jejich výhodami a slabinami.
• Doporučení, na co se soustředit v následujících týdnech.

Tohle všechno probíhá právě v prvním měsíci. Výsledkem je, že všichni mají jasno – jak vypadá současná situace, kdo je zákazník a jaká je konkurence. Bez toho by další kroky (návrh webu, obsahová strategie, SEO) byly jen střílením od boku.

Jak probíhá SEO audit jsem popsal v samostatném článku zde.

Proč je tahle fáze klíčová

První měsíc spolupráce není o tom, že hned začneme kreslit design. Je o tom, že pochopíme kontext. A právě analýza situace a cílových zákazníků je ten moment, kdy se klient poprvé zastaví a řekne: „Aha, my jsme o tomhle nikdy takhle nepřemýšleli.“ A to je pro mne vždy znamením, že jdeme správným směrem.

Nastavení cílů, rozpočtu a očekávání

Když máme jasně zmapovanou současnou situaci a definovanou cílovou skupinu, přichází fáze, která je často nejtěžší, ale zároveň rozhodující: nastavení cílů, rozpočtu a očekávání. V prvním měsíci spolupráce je to okamžik, kdy si spolu s klientem řekneme, co od projektu chceme, kolik do něj dáváme energie a peněz a jak budeme měřit úspěch.

1. Stanovení cílů

Začínám vždy otázkou: „Co má web přinést?“ Není to totiž jen o designu, ale hlavně o výsledku. Cíle mohou být různé:

• Zvýšit počet poptávek z webu.
• Budovat důvěryhodnost značky.
• Podpořit nábor nových zaměstnanců.
• Prodat konkrétní produkt nebo službu.

Důležité je, aby cíle byly konkrétní a měřitelné. Ne „mít moderní web“, ale „zvýšit počet odeslaných poptávkových formulářů o 30 %“. V prvním měsíci spolupráce tedy definujeme, co bude pro klienta úspěch znamenat. Díky tomu se vyhneme nedorozuměním, kdy klient čeká něco úplně jiného než já.

2. Realistická očekávání

Velmi často se stává, že klient má nereálná očekávání. Myslí si, že po spuštění nového webu přijde během týdne desítky nových zákazníků. Nebo že se hned dostane na první pozici v Googlu. Tady je moje role nastavit věci na pravou míru.

Říkám to otevřeně: web není kouzelná hůlka. Je to nástroj, který dokáže růst, ale jen pokud má správný obsah, je technicky funkční a pokud mu dáme čas. Vysvětluji klientům, že výsledky SEO se ukazují často až po měsících, někdy i déle. Na druhou stranu — dobře nastavený web může přinést první poptávky už v prvních týdnech, pokud zacílíme na správné zákazníky a správná klíčová slova.

3. Rozpočet

Další citlivá, ale nevyhnutelná část je rozpočet. Vysvětluji, že rozpočet není jen „cena za web“, ale investice do:

• technického řešení,
• obsahu,
• SEO a marketingu,
• dlouhodobé správy a aktualizací.

Právě první měsíc je chvíle, kdy si vyjasníme, co se dá stihnout v rámci daného rozpočtu. Pokud má klient omezené finance, raději navrhnu menší, ale funkční řešení, které může postupně růst. Z praxe vím, že je lepší začít jednoduše a kvalitně, než se pokusit za každou cenu dělat obří projekt, který se rozpadne hned na začátku.

4. Harmonogram a milníky

Aby měl projekt řád, stanovujeme si milníky. Například:

• 1. týden – úvodní schůzka a sběr podkladů.
• 2. týden – analýza webu, zákazníků a konkurence.
• 3. týden – definice cílů a návrh strategie.
• 4. týden – první výstupy (wireframy, audit, obsahový plán).

Klient tak ví, že věci mají jasný postup a že se každý týden něco děje. To je pro důvěru zásadní.

5. Transparentnost jako základ

Už v prvním měsíci vždy zdůrazňuji: pokud něco nepůjde podle plánu, řeknu to hned. Transparentní komunikace šetří čas i nervy oběma stranám. Klient ví, že se na mě může spolehnout, a já zase vím, že klient chápe realitu projektu. Tohle nastavení spolupráce je základ, který se mi v praxi mockrát vyplatil.

První výstupy a komunikace do budoucna

Na konci prvního měsíce spolupráce už má klient v ruce nejen analýzy a plány, ale i první hmatatelné výstupy. Nechci, aby to působilo tak, že si první čtyři týdny „jen povídáme“. Od začátku se snažím ukázat, že práce jde kupředu a že projekt má jasný směr.

Jaké výstupy klient obvykle dostává

• Wireframy – jednoduché náčrty struktury webu, které ukazují, jak budou stránky uspořádány.
• Obsahový plán – návrh, jaké texty budou potřeba, jaká klíčová slova obsáhnout a kdo je bude tvořit.
• Technický a SEO audit – přehled hlavních chyb a doporučených kroků.
• Roadmapa projektu – jak bude projekt pokračovat v dalších měsících.

Tyto výstupy prezentují jasnou vizi, podle které se v dalších měsících pracuje.

Pravidla komunikace

Součástí prvního měsíce je i nastavení pravidel komunikace. Každý klient je jiný – někdo chce mít vše v e-mailu, jiný raději používá Slack nebo Trello. Já se snažím doporučit systém, který je efektivní a přehledný pro obě strany. Obvykle to vypadá takto:

• Pravidelný týdenní update – co se udělalo, co je v plánu.
• Jasně definovaný kanál komunikace – aby informace nebyly roztříštěné.
• Možnost rychlého kontaktu – pokud se objeví urgentní problém.

Proč je první měsíc klíčový

Na konci prvního měsíce spolupráce většinou víme všichni jasně, na čem jsme. Klient už viděl, že projekt má řád, že věci se řeší systematicky a že má partnera, na kterého se může spolehnout. Já vím, že klient chápe můj přístup a že jsme naladěni na stejnou vlnu. Díky tomu se z „dodavatele webu“ stává dlouhodobý partner pro růst byznysu.

Když se první měsíc zanedbá, většinou se to projeví až později – nerealistická očekávání, chaos v komunikaci, frustrace. Když se ale nastaví dobře, je to pevný základ, na kterém se dá stavět roky.

Často kladené otázky k prvnímu měsíci spolupráce

Co když nemám jasnou představu, jak má web vypadat?

To vůbec nevadí. První měsíc je právě o tom, že spolu zjistíme, co váš web skutečně potřebuje a co má přinášet.

Jak dlouho trvá první fáze analýzy?

Obvykle 2–3 týdny podle velikosti projektu. Součástí je i čas, kdy nám dodáváte podklady a my je společně procházíme.

Dostanu na konci prvního měsíce něco hmatatelného?

Ano. Vždy předávám první výstupy – například wireframy, obsahový plán nebo výsledky auditu.

Co když zjistím, že si nesedneme?

Právě proto je první měsíc nastaven tak, aby bylo možné spolupráci vyhodnotit. Pokud cítíte, že to není ono, dá se spolupráce ukončit bez zbytečných komplikací.

Jak se liší spolupráce s menší a větší firmou?

Proces je podobný, rozdíl je hlavně v rozsahu. U menších firem bývá první měsíc rychlejší a více osobní, u větších projektů zabere analýza více času a materiálů.